Pohádkové babičky

V rušné chvíli, kdy se děti ve školce připravují k odpočinku, přichází pravidelně, alespoň 1x týdně paní Eva Bělohlavá a Božena Sedláčková, dětmi láskyplně přezdívané „pohádkové babičky“, k nám do školky. Posadí se na židli, někdy jim k tomu v přítmí rozsvítíme stojací lampu a babičky začínají číst. Paní Bělohlavá říká, že ji čtení v mateřské školce inspirovalo natolik, že se rozhodla načíst svým vnoučatům pohádky ze svého dětství. Na naše babičky je skutečně spolehnutí, což dokazuje telefonát, který jsem měla na konci prázdnin. Pohádkové babičky už se hlásily do služby. Tuto milou tradici zahájila před 10lety členka klubu seniorů, paní Emílie Dostálová, na kterou stále s láskou vzpomínáme. A protože pohádkové babičky považujeme tak trochu za náš personál, sluší se naše „kolegyně“ představit i vám. Co jsem se od našich babiček dozvěděla? Proč do školky dochází? To se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jana Bartošová

B – Božena Sedláčková

E – Eva Bělohlavá

Jak jste se dostala k tomu, že chodíte dětem číst pohádky?

B: Přes kamarádečku, která mě na to navedla, Evu Bělohlavou

E: No, byli jsme na návštěvě v MŠ a paní ředitelka říkala, že by potřebovala pohádkovou babičku, stála jsem vedle p. Bernadyho, který do mě strčil loktem a řekl, to by bylo něco pro tebe, a tak to začalo.

Co vás na této činnosti nejvíc těší?

B: Že nabírám tu správnou energii od těch dětí, a mám to za odměnu, protože jsou kouzelné a moc mě potěšilo, jak mě děti viděly na hřišti a přiběhly za mnou.

E: Všechno, děti, pohádky, prostředí MŠ ….

Jak děti na vaše čtení reagují?

B: Vypadají spokojeně.

E: Pozitivně, děti říkají, že mají rády tu pohádku.

Máte s dětmi nějaký oblíbený společný rituál?

B: Asi ne.

E: Říkanku před a po čtení.

Máte v paměti nějaký silný moment, kdy vás děti příjemně překvapily?

B: Jak se mě jeden z chlapečků ptal, jestli umím nějakou strašidelnou pohádku. Ptala jsem se, kterou myslí, tak říkal, třeba o červené karkulce J

E: Pořád, příjemně překvapená jsem pořád. Na prvním čtení všichni leželi, já jsem měla trému, říkala jsem si, je to dobrý, není to dobrý, bylo tady ticho, nikdo netleskal. A pak mi jeden kluk vzadu říká, jsi vdaná? Ve školce měli téma o rodině a on chtěl vědět, jestli mám dědečka. A já jsem si říkala, že sem budu chodit.

Kdyby mohla jedna z postav, o které jste četla, přijít na čaj k vám domů, koho byste pozvala a proč?

B: Asi makovou panenku, protože je taková veselá a mají ji všichni rádi, a když se lidi mají rádi, je to nejkrásnější, protože si dávají tu správnou energii.

E: Já bych si třeba pozvala někoho z nějaké školy čarodějnictví a kouzel, aby mě naučili čarovat, protože už vizuálně vypadám jako čarodějnice a mohla bych tam už bez příjímacího pohovoru, do takové školy.

Kterou pohádkovou bytost byste rozhodně nechtěla potkat v reálném životě – a proč?

B: To já snad ani nevím (děti napovídají – čerta, vlka …) z medvěda bych měla strach, že by mě zatáhl do lesa.

E: Mně je to asi jedno, protože když je to pohádková bytost, tak z toho reálného života zase zmizí.

Kdyby vám pohádková víla měla splnit tři přání v souvislosti se čtením pohádek, co byste si přála?

B: 1. Abych mohla číst pořád. 2. Možná vrátit se zpátky do dětských let. 3. A ať jsme všichni zdraví.

E: 1. Některé moderní pohádky jsou strašné, cítím tam neum zacházet s češtinou, i ty příběhy jsou divné, tak bych si přála, aby ve všech školkách v České republice četly pohádkové babičky krásné pohádky. 2. Aby všem dětem v e školce, když je 35C, koupili zmrzlinu. 2. Všechna přání už mám vybraná, splněná, třeba lak na nehty.