Co děláme, když neděláme

Všechny nás zasáhla situace, na kterou nikdo nejsme zvyklí ani připravení. Do poslední chvíle jsme nevěřili, že nastane okamžik, kdy bude muset být mateřská škola uzavřena kvůli ohrožení nebezpečným virem, ale stalo se tak. Jedním z očekávaných výstupů Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání je, aby se děti dokázaly adaptovat na změny, a když tuto kompetenci mají mít už děti v předškolním věku, měli bychom ji ovládat i my dospělí. Tak jsme se adaptovali a každý přiložil ruku k dílu podle svých možností. Kolegyně Eva Wojnarová našila textilní roušky, kterými zásobila DPS Čeladná a kolegyně Radka Toflová zase našila roušky pro čeladenské obchodníky. Rodičům jsme zpřístupnili naše plány na činnosti k tématu, kterým jsme se chtěli s dětmi zabývat a napsali jim také návody, jak postupovat, kdyby si děti doma chtěli hrát na školku a vzdělávat se. Společnými silami jsme s kolegyněmi uklidily zahradu, ostříhaly traviny a keře, vyplely chodníčky, vyčistily jezírko a připravily zahradu na příchod dětí. Střídáme se ve školce, abychom pečovaly o zvířata a rostliny, připravujeme plány, řešíme administrativu, další projekty, zvelebujeme prostředí a pracujeme na portfoliích dětí. Už druhý den po uzavření školky jsme s kolegyněmi sdílely, jak nám děti chybí a právě se nám v hlavách rodí náměty, jak dětem školku zábavně zprostředkovat domů. Tak se nechte do příště překvapit.

Jana Bartošová

Za rouškami se skrývá tým Čeladenské berušky na zahradnické brigádě

Zobrazit všechny reportáže