Kaluž nebo exkrement

Tento příspěvek jsem se chystala napsat už na jaře, ale pak se děly jiné věci a já na něj zapomněla. Jenže se to stalo znova a znova a tentokrát mi to nedá a musím se s vámi podělit o naše zkušenosti. Opravdu jsem se nespletla a v nadpise je slovo, které tam vidíte, myslím to druhé slovo, říkejme mu TO. Ovšem kdyby zůstalo jen u nadpisu, my se s tím setkáváme na vlastní oči, nos a bohužel i nohy, ruce a oblečení. S dětmi vyrážíme ven každý den, téměř za každého počasí. Školní zahradu máme sice krásnou, ale někdy nám nestačí a poznáváme i přírodu kolem nás. Jak nemilé překvapení mnohdy zažíváme, když při hrátkách narazíme na TO. Někdy TO zpozorujeme na cyklostezce, někdy trávě u cesty, dokonce jsme TO viděli i na školním hřišti a bohužel na TO někdy přijdeme, až když na TO někdo šlápne, spadne. Je velmi nepříjemné si TO přinést až do školky, to pak nastává vyšetřování a hledání postižené obuvi nebo oděvu a pečlivé balení do neprodyšných obalů, protože TO opravdu smrdí. Občas se stane, že řešíme dilema, jestli šlápnout bez gumáků do kaluže nebo šlápnout na TO. Tak to jistě chápete, že fotku k tomuto příspěvku nedodáme, nebyl by to hezký pohled. I když jsem chvíli uvažovala, že vyfotím TO ležet metr od odpadkového koše, který je vybavený sáčky a určený právě na TO. Proto prosíme pejskaře, až váš pejsek příště udělá TO, pomyslete na to, jaké by to bylo, kdyby vaše dítě nebo vnouče přineslo ze školky ne zrovna voňavý balíček a TO po svém pejskovi ukliďte. Děkujeme.

Jana Bartošová