Nic nás nezastaví

Když jsem připravovala už 8. ročník úklidové akce S Ekoškolou uklidíme Čeladnou, předpokládala jsem, že jako vždy se do akce zapojí zaměstnankyně, děti a rodiče z naší MŠ. V celorepublikovém dnu konání akce 1. dubna, nám počasí nepřálo. Od rána bylo zataženo a v hodině H začalo pršet. Přesto nás to neodradilo a vybaveni pytli, rukavicemi a odhodláním jsme v hojném počtu s kolegyněmi, rodiči a jejich dětmi vyrazili uklidit břeh Čeladenky. A pak se to stalo. Když jsme byli na cestě zpět z první části úklidu, objevila se před námi sedmnáctičlenná skupina malých i velkých skautů, jejich rodičů a vedoucí se slovy: „Tak my jsme tady na ten úklid!“ Nevěřila jsem vlastním očím, ale zkrátka se stalo to, že ostravští skauti si vyhledali v registru úklidů Čeladnou, sedli do vlaku, nasadili rukavice, pláštěnky a pustili se do úklidu Čeladné. Úklid byl tak důkladný, že jsme na svoz odpadu museli objednat kontejner a nevěděla jsem, jestli se mám radovat z toho, že jsme toho tolik uklidili nebo se za čeladňany stydět, protože to moc pěkná vizitka pro místní nebyla. S tím, že metr od odpadkového koše najdete plechovku nebo papírek, možná trochu počítáte, ale obkladačky nebo vánoční výzdoba na kraji lesa za halou, to vás překvapí. Některý odpad už byl tak letitý, že doslova prorostl přírodou a našli jsme také nebezpečný odpad, který by mohl ublížit, použitou jehlu ze stříkačky. Každý rok si říkám, že příští rok už nebude co uklízet, že přece máme všude kontejnery, víme, jak dlouho se odpadky rozkládají, že se dají recyklovat, že to není estetické a těším se, až jednou vyrazíme na úklid, vrátíme se s prázdnými pytli a se skauty si třeba jen opečeme buřty. A než se tak stane, věřte, že nás nic nezastaví a Čeladnou budeme uklízet dál.

Jana Bartošová