Od elektřiny po muzicírování

Prosinec, poslední měsíc v roce. V obchodech zaznívají první koledy, na cestu za dětmi se vydají Mikuláš s andělem a čertem, blíží se Vánoce. Ani my, paní učitelky z naší školičky, jsme nezapomněly pozvat si k nám tu známou trojici, péct perníčky a zpívat si koledy nejen při zkoušení na besídku, ale někdy také pro radost. Tento měsíc jsme měli spojený rovnou se dvěma tématy. Na jeho začátku to u nás „jiskřilo“, neboť jsme se s dětmi zabývaly tím, jak funguje elektřina. Odkud se vlastně bere? Jak dlouhou cestu musí urazit, než nám rozzáří naše domovy? A protože se blížil Mikuláš, pojmenování tématu se přímo nabízelo, „Ententýky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky“. Znáte tu říkanku také? Můžete si ji sami pro sebe říct, zda si ji stále pamatujete. Celý tento čas byl prodchnut jak básničkami a písněmi o čertech, Mikuláších a andělech, ale i různými pokusy seznamujícími nás s elektřinou a jejími vlastnostmi. Kdo z nás někdy nezkoušel sílu statické elektřiny, když přetřel vlnou po plastové trubce nebo balónku nebo otřel balonek o oděv či o své vlasy? Naše děti to zkoušely s vlnou o trubku a děly se divy. Vyzkoušely si také, které předměty jsou partnery elektřiny a vodí ji, a které ne. Seznamovaly se s různými druhy elektráren, čímž jsme navázali na předchozí téma o živlech. Děti si samy přicházely na to, jak se elektřina dostane až k nám domů nebo do školky.

No jo, my jsme se zabývali elektřinou a zatím už Mikuláš s pomocníky netrpělivě ťukal na okýnko. Nebojte, ani na ně jsme nezapomněli. Děti vytvářely čerty s dlouhými vyplazenými červenými jazyky, na kterých se učily skládat papír do harmoniky. Zjistily, že vyrobit čertovský řetěz z papíru není nic tak složitého. Dařil se jim vyrobit i z kdysi tolik populárních céček. Získaly návod na to, jak postavit nefalšovanou bránu do pekla, „zahřály“ se u vlastnoručně sestaveného pekelného ohýnku, dramaticky znázornily, jak si asi čerti v pekle vaří. Dokonce přišly na stopu tajemství, jak se vlastně zrodí takový čert. Jestli to ještě nevíte, tak vám prozradíme, že čerti se líhnou z vajec.

Týden se s týdnem sešel a mohli jsme se začít těšit na Vánoce. Téma „Muzikantské Vánoce“ v nás tu atmosféru přímo probouzelo. Seznámili jsme se s tím, kdo to vlastně je muzikant, na jaké nástroje může umět hrát nebo co může zpívat. V předvánočním čase jistě koledy. A tak jsme ani my nezaháleli a pustili se do seznamování s nejznámějšími z nich. Příprava na naši každoroční vánoční besídku pro rodiče se nesla v duchu koled, kdy ústřední píseň „Šel muzikant do Betléma“ rozvíjela právě několik těchto písní. Děti s radostí zpívaly koledy, učily se tanečky k některým z nich, které byly vymýšleny tak, aby je děti bez problému zvládly. Doprovázely se na nástroje, jako jsou dřívka, rolničky, bubínky a triangly.

Ani jsme se nenadáli, a nastaly ty, pro děti tolik významné, dny. Ty, kdy předvedou, co celou dobu s velkým zapálením trénovaly.

Nejdříve proběhla besídka třídy Motýlek. Stoly zdobily perníčky, které děti se vší láskou pekly spolu s námi učitelkami. Rodiče zaplnili třídu a mohlo se začít. Rozhrnul se závěs a nastoupili kluci zpívající ústřední písničku „Šel muzikant do Betléma“. Doprovod klavíru a také jemné údery djembe bubnu podkreslily vkusně dětské hlásky.

S prvními tóny písně Pásli ovce valaši, začali kluci tancovat. Publikum náležitě ocenilo „školkovské“ provedení valašského skoku. Holčičky o chvíli později nastoupily se stejnou úvodní písní a pak předvedly nejen, jak se naučily zpívat píseň „Byla cesta ušlapaná“, ale i to, jak se naučily krok s přísunem a točivé pasáže tanečku. Děti, kluci ve slušivých vestičkách a holčičky v sukýnkách s modrotiskovým vzorem (šité našimi zručnými školnicemi a učitelkami), už při prvních písničkách směřovaly své pohledy do publika směrem ke svým rodičům, některé i mávaly. Při několika dalších koledách se děti doprovázely na různé nástroje z Orffova instrumentáře. Děti se na nástroje naučily hrát natolik dobře, že to bylo náležitě oceněno. Pozadu jsme nezůstaly ani my učitelky. Hrály jsme na klavír, ukulele, kytaru, djembe buben a flétny.

Obdobně úspěšně proběhla i besídka třídy Včelky.

Po obou besídkách děti rozdaly rodičům dárečky, na kterých s naší dopomocí pracovaly několik dnů, kdy pilně vystřihovaly, lepily a přepisovaly nebo obtahovaly písmenka textu přáníček.

Stejně jako předešlá léta, ani letos jsme s naším vystoupením nezapomněli potěšit seniory z místního Senior klubu. Protože hřejivý úsměv a poděkování těchto lidí je často více než cokoliv jiného.

Pak už jen zbývalo, aby pod naše školkové vánoční stromečky ve třídách dorazil Ježíšek s hračkami pro děti a mohl přijít ten pravý kouzelný čas, který je tu vždy jen jednou v roce, a který nás dospělé umí vrátit do časů, kdy i my jsme bývali dětmi.

Kateřina Lusková

Do elektického obvodu vložíme předmět a podle toho, jestli se žárovka rozsvítí nebo ne, zjistíme, jestli je předmět vodivý.

Demontáží nefunkčních spotřebičů zjistíme, co je uvnitř a jak fungují.

Když Mikuláš naděluje, čertík za ním poskakuje

Před svátky obcházíme s dětmi čeladenské instituce a obchodníky s koledou. Uvítala nás i paní ředitelka základní školy Mgr. Jana Satinská

V klubu seniorů bylo plno. Plno lidí, plno zpívání a plno nádherné atmosféry.

Šel muzikant do Betléma nad hlavou měl hvězdičku...

Nejlepší odměna za výkon při vystoupení je maminčino objetí.

Radost u školkovské nadílky

Filípek se nestačí divit, co nám to Ježíšek nadělil. Aku šroubovák do dětské dílničky rozšíří nabídku činností.

Blátivá kuchyně a dílna se už pod stromeček nevešli, ale jistě dětem udělají radost na školní zahradě. Pořídili jsme je společně s dalším vybavením z projektu dotovaného Moravskoslezským krajem.