Tak to by bylo něco!

Sobě i svým kolegyním jsem položila tři stejné otázky, abych zjistila, jak vnímaly předchozí školní rok a jaké je jich očekávání pro ten nový. Zeptala jsem se 1. Co se v minulém školním roce podařilo? 2. Kterou akci bych zopakovala? 3. Co by se muselo v tomto školním roce stát, abych řekla: „Tak to je něco!“?

A co jsem zjistila?

Bc. Kateřina Lusková - učitelka

Získat si důvěru dětí ve školce a navázat kvalitní spolupráci s mými kolegyněmi.
Zlaté písky – to jak jsme v době koronaviru vozily s kolegyněmi dětem písek na nové pískoviště.
To bychom nemuseli řešit roušky a to v jakém okrese žijeme.

Eva Wojnarová – administrativní pracovnice, zástupkyně ředitelky

S Ekotýmem se nám podařilo stát se Ekologickou školou Moravskoslezského kraje a obhájit titul Ekoškola.
Všechny, hlavně cyklovýlety a setkání s klubem seniorů u nás ve školce.
To by se musel změnit školský zákon, abychom nemuseli řešit nedostatek úvazků pedagogických i nepedagogických zaměstnanců.

Tereza Hiklová – školní asistentka

Zrekonstruovat zahradu, vybudovat nový záchod na zahradě a postavit nákladní výtah.
Výlet do Planetária a výjezdní zasedání, to jsme si s kolegyněmi vyjely na víkend do hor a zašli si i do divadla.
Aby měla každá třída ve školce kromě učitelek navíc i asistentku pro všechny děti.

Radka Toflová – školnice, pracovnice výdejny stravy

Podařilo se postavit výtah a venkovní záchod, takže děti si nebudou muset při potřebě zouvat boty a chodit až do třídy.
Bazárek, mrzelo mě, že byl jen jeden kvůli koronaviru. Tohle mě opravdu baví, jinak bych to nedělala.
Kdybych přišla do práce, sedla bych si do speciální kabiny (velína), zmáčkla tlačítko a všechno by se dělalo samo. (Radka se u této odpovědi směje na celé kolo a dodává, že už vlastně takovou techniku má, protože má myčku, robotický vysavač, výtah, čistič oken a další vymoženosti.)

Daniela Koloničná - školnice, pracovnice výdejny stravy

Mnoho věcí, nejvíc se podařil výtah, toaleta pro děti, ta je tak pěkná, že by se v ní dalo bydlet.
Jak se scházíme s kolegyněmi mimo školku, třeba na bowlingu.
Kdyby přidali na platech ve školství a to i provozním zaměstnancům.

Ing. Kamila Kemrová - učitelka

Podařilo se toho opravdu moc, vytvořili jsme si ve školce kvalitní tým, je prostě skvělý.
Rozloučení s předškoláky, je to hezká a zároveň smutná událost, je v tom nostalgie. Hlavně nám na všech akcích vyšlo počasí.
Kdyby všechno probíhalo hladce a bez problémů.

Ing. Adéla Korniová - učitelka

Zvládnout výtah, pasování předškoláků, o kterém jsme si mysleli, že se nebude moci uskutečnit a vlastně se podařil celý školní rok, i když byl omezený provoz. Taky se nám podařila komunikace s rodiči i během koronaviru, posílali jsme jim videa a na oplátku je posílali oni nám.
Karneval, ten byl super a taky se vydařil výlet s opékáním špekáčků. Mě i děti bavili návštěvy divadla.
Že by otěhotněla naše ředitelka (ředitelka třeští oči a říká, že bude tak maximálně babička)

Bc. Jana Bartošová – ředitelka

Podařilo se toho neuvěřitelně moc. Zvládli jsme se adaptovat na novou situaci a zůstat v kontaktu s rodiči a dětmi. Podařilo se všechny kolegyně proškolit v programu Začít spolu, pokračovat ve vzdělávání v projektu Cesta a utvořit tým spolupracujících a angažovaných lidí. Největší práci jsme odvedli při úpravách prostředí nejen uvnitř školy, ale i na zahradě, takže se zlepšily podmínky pro děti i zaměstnance. Přijde mi až neuvěřitelné, kolik akcí se podařilo pro děti uspořádat. Samozřejmě jsme museli některé akce zrušit nebo omezit, ale věřím, že jsme nabídli maximum možného. Jsem nadšená z toho, kolik projektů se podařilo dokončit a v kolika nových výzvách jsme uspěli. Na tom všem se podíleli zaměstnanci školy, rodiče a velkou podporu v našem úsilí máme v našem zřizovateli, obci Čeladná, toho si skutečně cením. Vždycky si říkám, že už si jen budeme hýčkat to, co máme a vždycky se najde něco, co se dá zlepšit.
To je opravdu těžké říct, protože každá z akcí byla jedinečná, ale když se bavím s učitelkami z jiných škol, tak jsou všichni udivení nad tím, že s dětmi vyjíždíme na výlety na kole a taky kolik akcí mimo MŠ pořádáme. Za všechny akce bych uvedla kurz Plavání s žabičkou, protože paní lektorka Dagmar Pustková, se kterou jsme plavali ve Fryčovicích, byla neuvěřitelně vstřícná, profesionální a kdybych byla znovu dítětem, tak bych se chtěla naučit plavat právě u ní. Taky bych nerada zapomněla výlet do Obůrky na Bílé s myslivcem panem Tomášem Hiklem, který dokáže poutavě vyprávět o naší lesní zvěři. A z čeho jsem byla nadšená, bylo propojení generací, když k nám do školky přišli senioři z klubu Čeladná, ty bych si nejraději nastěhovala do školky. Moc mi chybí naše pohádková babička, paní Dostálová a doufám, že přijde dětem přečíst pohádku, až bude zase všechno v pořádku a že se přidají i další babičky a dědečci.
To by musel pan ministr školství Plaga říct „Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil!“ a tu vyhlášku, kterou zrušili naši zákonodárci v červenci a která měla platit od 1. 9., by zachovali. Pro nás by to znamenalo, že bychom měli ve třídě nejen k dvouletým dětem k dispozici asistentku, která by ve třídě měla být tak jako tak a věřte mi, není to proto, že by to paní učitelky nezvládaly, ale že by byla další osoba, která by pomáhala uspokojovat potřeby dětí. A taky by bylo fajn, kdyby všichni dodržovali pravidla a slovo, které dají, děti i dospělí. Tak to by bylo něco!