Zapomněly jsme na kytaru

Cože, už zase? Pozorný čtenář si všimnul, že už minulý rok jsme psali o tom, jak jsme si užili báječný výlet, ale k dokonalé atmosféře nám chyběla kytara. Důvod, proč jsme na kytaru ani letos nehráli, nebyla naše zapomnětlivost, ale prostě na ni nebyl čas. Vyrazili jsme se všemi dětmi přímo ze školky na pěší túru do říše skřítků a víl. Postupovali jsme podél řeky a cestou plnily úkoly od skřítků a víl, až jsme došli na zahradu k Sovjákům, kam nás pozvala paní Aneta Sovják Majerová. Na zahradě čekaly na děti další úkoly, zábava, poklad skřítků a hlavně opékání buřtů. Zázemí, které, pro nás paní Majerová se svou rodinou připravila, bylo dokonalé a patří jí za to velké díky. Děti byly unešené z každého zákoutí, hraček, trampolíny, odrážedel a kolegyně z rautu, který paní Majerová připravila. Tak se nedivte, že jsme si na tu kytaru ani nevzpomněli a nebýt domluveného času návratu, zůstali bychom tam až do večera.

Jana Bartošová